EUROZÓNA

hoter (říman)

€ WW Village (60|-31)

killer. (říman)

- €uro-DS- (204|-123)

O našem vzájemném soupeření už toho bylo napsáno mnoho. O mnoha skvělých bitvách už bylo sepsáno mnoho oslavných příběhů. Na začátku z nich šel strach. Měli ve svém středu vynikající individuality. Asi mě nepřísluší je už teď soudit (hlavně poté čeho byli v závěru schopni). Ale o převážení misek vah na naši stranu asi rozhodlo... že ty skvělé individuality na naší straně byly o mnoho více schopné se podřídit naší vizi společné hry. Možná právě jen tato maličkost rozhodla celou bitvu, kdy se z vyrovnaného stavu pomaličku začala stávat dominance, zatlačování eurozóny zpět. Jeden blok zesílil a druhý chřadl.

            Než jsme své dílo zkázy dokončili, zjevili se zde ovšem nataři. Bylo by bláhové eurozónu jako celek podcenit a tak jsme to také neudělali. Rozhodli jsme se jít cestou, která měla ocenit společné snažení našeho bloku. Nevím jak moc chtělo euro z minima vytěžit maximum... ale určitě nešli do závěrečných bojů s nulovými šancemi. Trávil jsem volné chvíle prohledáváním mapy a již při tomto pohledu bylo stále mnoho účtů, kterých se naše ofenziva vůbec nedotkla. Své si s námi užila především tria a BwT, ale co ten zbytek?.

            Byla spousta faktorů, která by euru v jejich nelehkém boji jistě napomohla, jenže to by už dopředu museli počítat, že se pobijeme navzájem, nebo tomu nějak pomoct. Z naší strany to bylo nemyslitelné, protože Dart Vader jasně vyjádřil názor, že proti lidem s kterými si svoje postavení vybojoval jednoduše nikdy nepůjde.

Ať už to bylo jak chce. Euro bylo po celou dobu našeho soupeření skvělým protivníkem. Na jehož celkovém herním projevu se dalo sice najít mnoho chyb v systému organizace, ale chyby se hledají vždy lehčeji. Rýpnout do něčeho co zdánlivě nefunguje umí taky každý. No naštěstí se na jejich hře dalo najít spousta vynikajících vlastností... Houževnatost, zarputilost... Mnoho hráčů by asi nedokázalo psychicky ustát takové sody, co oni. Toho že zůstali, nevzdali se, nesmazali a stale byli schopni kousat si cením moc. Půl roku našich tvrdých útoků, půl roku jejich odporu nám představil hrdé bojovníky, kteří mají srdce na správném místě... Na místě kde tlouklo pro eurozónu, pro uctění památky vampiese.

Naše soupeření mělo pokračovaní při natarech. Dá se říct že krom hromadných útoků na triu, šmuk bylo dost času na několik dalších sólo akcí i na stavitelské účty jejich dvou divů. Snažili jsme se je držet neustále pod dozorem, ale i tak překvapivě stavěli, a měli svoje divy na prvních místech. Čas ubíhal, a nám se zdařilo vykatování účtu hotera a zabrání jeho stavebních plánů. Bylo podniknuto mnoho sólo akcí proti těmto divům. Špehování, zničení DS killera. První velká společná ofenziva se spojenci, a po jejím neúspěchu vyslání druhé. Řídili jsme se heslem, eurozóna nesmí vyhrát... Nedarovali jsme jim ani trochu prostoru, nepřátelství až za hrob...

To co mohlo přinést vítězství do eurozony se nakonec stalo. Naši spojenci z POC nás těsně před koncem podrazili. Měli to naplánované dobře, v jejich očích úchvatně a nenapadnutelně. Jenže oni své další soupeře podcenili. Podcenili jak sion, tak i eurozónu... O svém krutém omylu se přesvědčily záhy. Jak sami přiznali, nevěřili v tolik armád na serveru připravených k boji. Byl to jejich omyl kdy pohrdli možnou výhrou skrz spojenecký div (který by pravděpodobně stejně padl, protože jak věřím armády byly připravené se na nás vydovádět jako na vedoucím DS, což by je samotné katapultovalo na stupeň nejvyšší).

Po událostech z 9.9. jsme pochopili jak moc je lepší mít skvělé nepřátele než slizské spojence, kteří by pro imaginární bábovku podřezali bratra. Toho dne zhasla naděje, ovšem dokázali jsme se zvednout a těžit z tohoto momentu... který ve většině lidí vyvolaval pocity a touhy po pomstě, po spravedlivé odplatě... Jak jsem již naznačil, euro bylo těmi bojovníky kteří naši naději živili dál, když za minutu dvanáct vzali poprvé počmárancům jejich pohrdavé úsměvy z úst, udusili jejich vítězné oslavy. Je jedno jestli to udělali kvůli nám, nebo jen chtěli praštit do vedoucího DS... nám tím ještě zvedli náladu, ještě víc postavili lidi na nohy. Lidi kteří opět získávali půdu pod nohami při katování těch zrádců. Byli jsme rádi za každou minutku, kterou jsme měli navíc pro boj s monstrem. Byl to nádherný dárek, který v mé plánovačské mysli zastínilo po další ostré střele z řad spojenců do bengosovi natarky, a katování bushida sionem, že je POC stale o chlup v předu.

No na druhou stranu 9.9. nebyla naděje, ale díky zbytku světa a eurozóně zvlášť jsme si mohli užívat každé další chvilky s lidma z té rádoby nejlepší aliance na servru. Při katovaní jejich vesnic tak rozhodně nevypadali. Byla to jízda s jedním velkým otazníkem nakonci. Když už se POC opět blížil jejich pokroucenému vítězství. Armáda z eurozóny potvrdila ortel dne. POC NO MORE.

Je až neuvěřitelné jakým příběhem se stalo naše sousedství. Přitom s jakou jsme se setkali falší, zradou od našich rádoby spojenců z POC bych zpětně radši spolupracoval pravě s eurozonou. Jenže na kdyby se nehraje. Hráli jsme s takovými kartami, jaké jsme měli. Teď již můžu říct, že eurozóna se zařadila po bok vítězů druhého věku mojí oblíbené devítky, aneb není více poražených. Jediným kdo jasně nezvítězil je POC ZMAR. Bylo hezké poznat tu tolik kvalitních srdcařů. Když vyjmenuju, budu si navěky pamatovat jména Acidburns, zlobidlo, Apevecko, persephona, Hugme a spoustu dalších. Obdiv a uznání si zaslouží všichni co dohrali až do konce.